Slovo duchovního otce

VY JSTE ZDOLA, JÁ JSEM SHORA (Jan 8)

   Pán Ježíš, Boží Syn, přišel k nám lidem, jak jsme si to připomínali o  Vánocích. Podobal se nám ve všem, kromě hříchu. Tak zůstal člověkem shora. Pak byl povýšen na kříž a my ze země k němu vzhlížíme. Po zmrtvýchvstání odchází do nebe a zase přichází ve mši sv. dolů.

   Na Zelený čtvrtek kněží obnovují své sliby. Kněžským svěcením se ztotožňují s Ježíšem, stávají se lidmi shora. Dříve to více vyjadřovalo v kostele kázání kněze z kazatelny. Ale dnes jde hlavně o to, aby kněz měl v sobě Kristův náboj. Pak i někde v hospodě může kázat lidem zdola a sám zůstat člověkem shora. Sjednocení s Kristem sebou nese i sjednocení na kříži. Je to zvláštní povýšení a to nejen u  kněží, ale i u každého křesťana. Ve farnosti nejvíce znamenají lidé trpící, kteří své utrpení obětují za farnost. K tomu jsou posilováni svátostí Pomazání nemocných. Po adoraci pátou neděli postní jsem byl velmi unaven. Na chvíli jsem si lehl a tvrdě usnul. Po probuzení jsem nemohl zvednout levou ruku pro velkou bolest v rameni. V pondělí jsem místo do Prahy zajel autobusy k pí. doktorce Barešové. Dala mi 3 obstřiky a jednu injekci. Domů jsem jel autobusem a v Říčanech potkal P. Konstantina. Ten mě ochotně odvezl zpět do Mnichovic. Tam jsem znovu tvrdě usnul. Druhý den ráno jsem musel úředně do Prahy. Dík patří nejen paní doktorce, ale i všem, kdo se za mne modlí. Měl jsem strach, že o Velikonocích budou moje kostely zavřené. Hlavní dík patří Panně Marii, které jsem v úterý děkoval v Nešporách při večerní mši sv. zpívaným Chvalozpěvem „Velebí má duše Pána“.                              

                                                                                                         P. Ivan

Ze života farností

   22. 3. jsme se v Choceradech rozloučili s pí. Marií Chlumskou z Třemblat.

   25. 3. byl velký svátek a tak málo lidí na mši sv.! P. Ivan k tomu říká: „Mělo by být v  Mnichovicích ze všech 31 obcí farnosti, aspoň po jednom reprezentantovi a zatím, celkem 8. Beru všechny obce jako jednu velkou rodinu, ale moje ovečky to tak stále neberou. Když u nich v kostele není mše sv., nevědí, proč by měly jet do jiného kostela. Nedaří se mi je k tomu vychovávat.“

   Svátost pomazání nemocných byla udělena ve čtvrtek 28. 3. v  Senohrabech osmi zájemcům a 11. 4. v pátek v Mnichovicích také 8 nemocným a zesláblým stářím.

   29. 3. byl velký den pro ty, kdo žili 38 let v civilním manželství. Nyní přijali svátost manželství. Ráno předtím byli u 1. sv. zpovědi a  odpoledne při mši sv. v Choceradech 1. sv. přijímání. Jak je vidět, není nikdy pozdě, dát si vše do pořádku. Kněz při ní vzal nesvatební evangelium - o uzdravení ochrnutého: „Byly židovské svátky a Ježíš se odebral vzhůru do Jeruzaléma. V Jeruzalémě u Ovčí brány je rybník, hebrejsky zvaný Bethesda, s pěti podloubími. V nich lehávalo množství nemocných, slepých, chromých a ochrnutých. Byl tam jeden člověk, ten byl nemocný už osmatřicet let. Když ho Ježíš viděl, jak tam leží, a poznal, že je tak nemocný už dlouho, zeptal se ho: „Chceš být zdráv?“ Nemocný mu odpověděl: „Pane, nemám nikoho, kdo by mě snesl do rybníka, když se voda rozvíří. Než tam dojdu já, jiný už tam sestoupí přede mnou." Ježíš mu řekl: „Vstaň, vezmi své lehátko a choď!"

   Z promluvy: 38 let dva pokřtění katolíci žili v civilním manželství. Můžeme říci v ochrnutém manželství.  Nevěsta byla však v Lurdech a zatoužila po sv. přijímání. Dozvěděla se ale, že si musí dát do pořádku nejprve neplatné manželství před Bohem. Dík tedy patří Panně Marii Lurdské. Byl to vlastně zázrak, uzdravení na duši, to je pro nás, náš život věčný, důležitější než uzdravení na těle! Po přípravě od Vánoc se stalo jejich manželství svátostným. Bylo uzdraveno z ochrnutí a mohou chodit k sv. přijímání a k sv. zpovědi. Máme z toho velikou radost. V každém věku lze dát vše do pořádku.

   29. 3. a 30. 3. byla při mši sv. sbírka na arcidiecézní charitu. V mnichovické farnosti se vybralo 2 349 Kč, v Hrusicích 1 852 Kč.

   Ve čtvrtek čtvrtého týdne v postě se četlo zajímavé čtení, kde byla věta: „Mojžíš konejšil Hospodina.“ Matka konejší své dítě. Proč? Protože má své dítě ráda. Mojžíš konejšil Hospodina jistě také proto, že má svůj lid rád. Podobně kněz, farář, konejší Hospodina, protože má rád svou farnost. A to nejen ty, kdo chodí do kostela, ale i ty, kdo žijí na území farnosti a žijí bez Boha. Jak vypadají naše modlitby? Myslíme v nich jenom na sebe a nejbližší pokrevní příbuzné? Učme se myslet v  modlitbě i na ty, kdo žijí s námi v naší farnosti a usmiřujme za ně Boha. Tím se náš modlitební prostor rozšíří a taková modlitba nás zbaví sobectví. Láska k bližnímu, to není jenom přinést sousedovi nákup, ale také myslet na  jeho duši a vyprošovat mu obrácení nebo zase vytrvalost v dobrém.

   Kéž nás Mojžíš učí konejšit Hospodina, kéž nás smírná modlitba oprošťuje od sobectví.       

   3. 4. přišla kontrola ze SZIFu na opravenou střechu na mnichovické faře. Na dobrém výsledku závisí dotace z EU, doufáme, že dopadla dobře.

   Za týden pak ještě přišli řemeslníci opravit na jednom místě hřeben střechy.

   6. 4. byl při mši sv. v Mnichovicích sv. křest dvojčat Jakuba a Adély Tvrdíkových ze Strančic.

   Zároveň bylo třetí, poslední Skrutinium - modlitby za naši katechumenku. Ještě bude vyznávat svou víru. K tomu dostane VYZNÁNÍ VÍRY - krátké z růžence a delší ze mše sv.

   Ve čtvrtek 10. 4. přišlo do kostela 60 prvňáčků (3 třídy) z nové budovy v Mnichovicích s pí. učitelkami. Prohlídly si kostel, který u školy mají. Pater je provedl a popovídal si s nimi nejen o Velikonocích, ale i Vánocích aj.

   V pondělí Svatého týdne 14. 4. byla v Hrusicích kající pobožnost s možností sv. zpovědi. Jak se již stává tradicí, přijel ochotně P. Martin Sklenář, nyní kaplan v Kolíně.

   Jinak náš kněz zpovídá pravidelně před, nebo po každé mši sv. Není dobré nechávat sv. zpověď na poslední chvíli, nemusí se dostat na všechny.

     DÁ-LI PÁN BŮH, VELIKONOČNÍ POŘAD BOHOSLUŽEB 2014

V úterý 22. 4. nebude v Mnichovicích večer mše sv.

Ať slavné Kristovo vzkříšení vaši tmu ve světlo promění. Přeje

                                                                                     P. Ivan Kudláček