ČASOPIS MOZAIKA

05 / 2018

D U C H O V N Í   P R O G R A M

SENOHRABY  -  (kaple sv. Vojtěcha)                     Modlitební setkání Čt - 18 h.

                                                                                  Mše sv.: čtvrtý Čt 18 h.

 Do farnosti Hrusice patří: Hrusice, Hrušov, Lensedly, Mirošovice, Senohraby, Třemblat a Turkovice.        

Ostatní: dle dohody s knězem po mši svaté nebo na adrese:

Římskokatol. farnost Masaryk. nám. 1, 251 64 Mnichovice, tel:323 640 737

Slovo duchovního otce

KMEN A RATOLESTI

   Je hezké, když se děti, vnoučata, pravnoučata sejdou u svých rodičů, prarodičů, praprarodičů jako ratolesti u svého kmene, z kterého pocházejí, třeba při zlaté svatbě.

   Ještě lepší je setkání duchovní u svého duchovního kmene, kterým je Kristus, ze kterého jsme se narodili v den svého svatého křtu.

   Ideální je, když je oboje spojeno, pokrevní i duchovní příbuzenství. Někdy se však stane, že některá ratolest uschne. Vzpomínám, jak jednou přišla maminka žádat o svatý křest dcerky. Stěžovala si na  mého předchůdce, že jí nazval suchou větví. Proč? Protože nechodila ke svátostem. Já jsem dal svému předchůdci za pravdu a ona se urazila…

   Ve svatém křtu jsme naroubováni na kmen, kterým je Kristus. Když se staneme suchou ratolestí, znovu můžeme ožít ve svaté zpovědi.

   Nejde ani tak o to, co všechno si pamatujeme z náboženství, z kázání, z internetu, jako spíše o to, zda žijeme s Bohem. Zda jsme živou ratolestí na stromě církve.

   Panna Maria byla tou nejlepší ratolestí na stromě Božím. A když se stala Matkou Boží, má sama tu nejlepší ratolest, kterou je Kristus. Matky, které se chlubí svými ratolestmi, co všechno umí, třeba i cizí řeči, by si měli klást otázku, zda jsou jejich děti živými ratolestmi na stromě církve.

   Kéž naše spojení s Kristem je živé, jako živá ratolest naroubovaná na Krista.                           

                                                                                   P. Ivan

Ze života farností

   21. 4. byli v Hrusicích pokřtěni Klára a Petr Menzelovi z Kostelních Střímelic.

   22. 4. byla v Mnichovicích pokřtěna Markéta Irena Jitka Rybáková ze Strančic.

   Na 5. neděli v měsíci 29. 4. byla v Ondřejově od 15 hod. hojně navštívená půlhodinová adorace. Potom Piknik na ondřejovské faře v režii MUDr. Matúše Bašovského.

   29. 4. P. Ivan v Ondřejově navštívil se sv. přijímáním paní Miluši Vávrovou, která se po dlouhé nemoci vrátila domů.

   Potom jel ještě na Vojkov za paní Vlastou Horálkovou, která je od  2. 5. v charitním domě v Mukařově. Je spokojená, že může být téměř denně na mši svaté.

   8. 5. byla v Mnichovicích ranní mše svatá, jako každý rok, za padlé v 1. a 2. světové válce. Po mši svaté pak byla vzpomínka s uložením věnců u pomníku padlých.

   19. 5. byli v pražské katedrále přijati mezi katechumeny dva z našich farností - paní Jana Menzelová z Kostelních Střímelic a  Leonard Mentzl z Mirošovic. Další kandidátka Tereza Javůrková z Chocerad bude přijata v nejbližších dnech ve farnosti.

   20. 5. byla v Mnichovicích pokřtěna Nela Marie Vaňková.

   Svatý Otec František rozhodl o zavedení nového mariánského svátku, který budeme slavit na pondělí svatodušní. Budeme si vždy připomínat Pannu Marii, Matku Církve.

   24. 5. bylo v Ondřejově rozloučení s paní Marií Švandovou z Ondřejova. Jelikož jsme měli farní pouť na Klokoty, ochotně P. Ivana zastoupil P. Radim Cigánek ze Sázavy. Mše svatá za ni bude v Ondřejově také v sobotu 26. 5. v 18,30 hod.

   27. 5. bude poutní mše svatá na Komorním Hrádku v 15 hod.  Proto není ten den odpoledne mše svatá ve Struhařově.

   Po Velikonocích začaly mše svaté ve Strančicích. Na první nedělní mši svaté byla hezká návštěva - 18 věřících. Májové pobožnosti mají účast výrazně slabší. Bylo to způsobeno i volnými dny 1. a 8. května.

   Největší svátky v roce se nazývají Božími Hody - Boží Hod vánoční, Boží Hod velikonoční a Boží Hod svatodušní.

   Na Hod Boží svatodušní si připomínáme seslání Ducha Svatého, jeho Dary, případně jeho Ovoce.

   Po Nanebevstoupení Páně se apoštolové 9 dní modlili s Pannou Marií. Pak se objevily nad jejich hlavami ohnivé plaménky. Ještě větší proměna byla ta, že v jejich srdci začal hořet plamen lásky. Přestali se bát, měli odvahu říkat před židy: „Vy jste ho ukřižovali.“ Víme, jak dopadl svatý Štěpán, který byl za podobné řeči ukamenován. Mučednictví apoštolů bylo ponecháno na pozdější dobu.

   Známe 9 plodů Ducha Svatého - Gal. 5,22 (1. láska; 2. radost; 3. pokoj; 4. shovívavost; 5. vlídnost; 6. dobrota; 7. věrnost; 8. tichost a 9. zdrženlivost).

   Nemusíme mít v duši na 100 % všechny tyto plody, třeba jen jeden.  Nový pražský pomocný biskup Zdenek Wasserbauer při svěcení říkal: „Mám v srdci POKOJ“ - také my bychom měli mít v srdci aspoň jeden z plodů.

Různé

 Církev je rozdělena na diecéze. V čele každé diecéze stojí biskup. Hodně mu pomáhá či jej zastupuje generální vikář. Ještě větší pomoc generálního vikáře je, když je vysvěcen na  biskupa. Tak se tomu stalo v pražské arcidiecézi 19. 5.

   Před 10 hod. vyšel z Arcibiskupského paláce dlouhý průvod kněží a biskupů do katedrály za zpěvu litanií. Při svěcení se zpívali litanie ke svatým, byl tam i svatý Sidonius (= česky Zdenek). Mnozí mohli sledovat tuto událost v televizi NOE, lepší je ale být při tom. Je to asi tak, jako když se díváme v televizi na  fotbal nebo hokej, lepší je, když můžeme být na stadionu, být při  tom. Prožitek při mši svaté s  biskupským svěcením je mnohem hlubší, jsme propojení např. svatým přijímáním. Je to výhoda, když zdravotně postižení nemohou chodit do kostela, ale mohou sledovat mši svatou alespoň na dálku z  domova. Ale u zdravých to je možná někdy i z pohodlnosti, zvláště ve všední dny, kdy se kostely vyprazdňují.

   Tato mimořádná událost je příležitostí pro kněze, aby se viděli třeba i  po mnoha letech. Byli zde kněží nejen z pražské arcidiecéze, ale i  z  hradecké, brněnské aj., protože nový biskup Zdenek Wasserbauer pochází z českomoravské Vysočiny. Spolusvětitelem byl proto i brněnský biskup Vojtěch Cikrle a hradecký biskup Jan Vokál.

   Podle podkladů nového biskupa je autorem biskupského znaku Jan Oulík. Ve zlatém štítě se  nachází černý kříž, symbol Kristovy smrti, který  prozařují zlaté paprsky vzkříšení. Z červeného srdce, symbolu Boží lásky a milosrdenství vystupují a  do celého světa se rozlévají 4 červené plameny -  které představují také 4 evangelisty a apoštolský zápal. Černá a zlatá jsou rovněž barvami pražského arcibiskupství.

   Vysvětlení biskupského hesla - první dvě latinská slova (ORACIO -modlitba a VERBUM - slovo) vycházejí z evangelia Mk 3,14: „Ustanovil jich Dvanáct, aby byli s ním a aby je posílal kázat“ a ze Sk 6,4: „My však se oddáme modlitbě a službě slova.“ Třetí slovo (ARDOR - zápal, horlivost, plamen) se inspiruje např. žalmem 69,10: „Horlivost pro Tvůj dům mne stravuje.“

   „Přijetí biskupského svěcení je pro mne na prvním místě výzvou k ještě hlubšímu duchovnímu životu. Moje hlavní touha je žít lépe a žít naplno ve službě naší arcidiecézi a univerzální církvi“ (slova nového pražského pomocného biskupa).