Kostel sv. Martina (Kostelní Střímelice)
Historie kostela
Stavebníkem vrcholně gotického kostela, nepřímo doloženého již v roce 1320, byl rod pánů ze Střimelic, sídlící na tvrzi sousedící přímo s kostelem. Kostel byl raně barokně přestavěn v roce 1623 a do dnešní pozdně barokní podoby byl přestavěn ve 30. letech 18. století, kdy byla před západní průčelí postavena věž.
Jednolodní obdélný kostel s protáhlým polygonálním presbytářem bez opěráků s přilehlou sakristií po severní straně a se západní dvoupatrovou hranolovou věží s cibulovou bání. Stěny člení obdélná, půlkruhově ukončená okna ve štukových rámech, vnější fasáda je členěna lizénovými rámci.
Loď kostela je plochostropá, kruchta barokní. Presbytář a sakristie jsou sklenuty křížovou žebrovou klenbou na jehlancovité baldachýnové konzoly* s motivem slepých kružeb. V presbytáři se dále dochoval obdélný gotický sanktuář s původní mříží.
Ze zařízení vyniká pouze hlavní barokní oltář z 1. čtvrti 18. století (přenesen z kostela Na Zderaze v Praze) a dřevěná kazatelna z roku 1707 (na kazatelně uvedeno přesné datum dokončení 24. března 1707). Z ostatního mobiliáře z doby kolem roku 1700 se nic nedochovalo, v 19. století byl kostel zcela nově zařízen.
Náročnější pojetí středověké podoby kostela, které lze vytušit z dochovaných detailů, lze snad vysvětlit předpokládaným vztahem jeho stavitelů k lucemburskému královskému dvoru.
Kostel sv. Martina je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 22114/2–805.
Zasvěcení kostela
Sv. Martin z Tours (latinsky: Martinus), (316 či 317 v Szombathely – 11. listopadu 397 v Candes) byl biskupem v Tours a stal se jedním z nejznámějších svatých; je znám díky příhodě, kdy se rozdělil s žebrákem o svůj plášť.
Legenda říká, že jedné chladné noci v Amiens viděl promrzlého nahého žebráka. Svatý Martin neváhal a svým mečem rozetnul svůj plášť na dvě poloviny, z nichž jednu podal žebrákovi. Následující noci se mu zjevil Kristus, oděný právě do poloviny jeho pláště. Díky této události je vzýván na ochranu proti chudobě a tato událost měla za následek, že se dal pokřtít. O něco později, když mu bylo asi dvaadvacet let byl z armády propuštěn, cestoval po celé Itálii a Dalmácii. Poté odešel do Francie, kde strávil většinu svého života. Deset let žil jako poustevník. Roku 372 přijal svatý Martin biskupský stolec v Tours. I po jmenování biskupem žil nadále jako mnich ve své chatrči poblíž řeky Loiry, kde později vzniklo opatství Marmoutier. Zemřel v 81 letech roku 397 n.l. v Candes u Tours.
Sv. Martin se narodil v Sabarii (Pannonie) – dnes Szombathely v Maďarsku – jako syn tribuna římské armády. V patnácti letech vstoupil také do armády a kolem roku 334 byl přidělen k posádce v Gaul (dnešní Amiens ve Francii). Tam jednoho dne – už jako důstojník – uviděl u bran města neoblečeného žebráka a impulzivně rozťal svůj vojenský plášť mečem na dvě části a jednu z nich žebrákovi daroval. V noci se mu pak zjevil Ježíš Kristus a když se ráno probudil, plášť byl opět celý. Krátce poté se nechal pokřtít a za několik let také odešel z armády. V roce 371 se stal biskupem v Tours, když předtím založil zřejmě nejstarší klášter v západní Evropě v Liguge. I jako biskup se věnoval šíření křesťanství na francouzském venkově a když po více než 20 letech zemřel ve věku zhruba 80 let, bylo jeho tělo převezeno zpět do Tours. Nad jeho hrobem byla postavena velká bazilika, která ale byla zničena během francouzské revoluce.
V Česku se slaví jeho svátek (11. listopad) jako počátek zimy (svatý Martin přijíždí na bílém koni) a často se peče martinská husa či martinské rohlíky a podkovy. Ve Flandrech, jižních a severo-západních částech Holandska, katolických oblastech Německa a v Rakouska se tento svátek často slaví průvodem, ve kterém je obvykle muž na koni představující sv. Martina, někdy doprovázen svým pomocníkem (obdoba českého Mikuláše).
Po sv. Martinovi je pojmenováno mnoho kostelů v Evropě (také Rotunda svatého Martina na Vyšehradě), je patronem jeho rodné Szombathely a také Buenos Aires. Je velmi oblíbený v Latinské Americe, kde bývá často nazýván San Martín Caballero (kvůli svému častému zobrazování na koni).
Svatý Martin je patronem vojáků, koní, jezdců, hus a vinařů. Nejčastěji bývá zobrazen na koni s půlkou pláště a žebrákem.